Leden by měl být především měsícem péče o zvěř. Dbejme na to, aby spárkaté zvěř měla v krmelcích vždy dostatek čerstvého a kvalitního sena. Jistě víme, že zažívací trakt přežvýkavců je v lednu již v období „odpočinku“, proto jej nemůžeme zatěžovat velkým množstvím energeticky bohatého jadrného krmiva. Samozřejmě, že zvěři předložíme jádro, avšak menší množství a pravidelně. Ideální je dietetický oves, specielně vyrobené granule, popřípadě obiloviny smíchané s plevami. Dužnaté krmiva (krmnou řepu, cukrovku, mrkev, kapustu, jablka atd.) nabídneme v tomto období zvěři jen v takových množstvích, aby je byla schopná v krátké doně zkonzumovat. Rovněž zkontrolujeme stav lizu ve slaniscích.

Zajícům podáváme do krmelců seno a dužnatá krmiva. Otýpky sena můžeme zajícům rovněž vázat ke stromům či keřům. Při větší sněhové pokrývce kácíme záhryzky z vhodných dřevin (měkké listnáče, ovocné stromy).

Bažantům smícháme v zásypech jadrná krmiva s plevami nebo pozadkem. Koroptvím sypeme jadrné krmivo do koroptvích bud nebo do jižně exponovaných křovisek, kde se zdržují.

Co se týká vlastního lovu v lednu, máme možnost dokončit plán lovu jelena lesního a siky japonského. Myslím si však, že co se nestihlo do konce roku, začátkem ledna nedoženeme. Možná co do počtu, ale určitě ne co do kvality. Navíc je lov samičí zvěře v tomto období nevhodný a neetický a to vzhledem ke stadiu gravidity samic a stupni vývoje embrya.

V lednu bychom měli, kromě výše zmíněné péče o zvěř, věnovat veškeré úsilí lovu černé zvěře a to zejména individuálními způsoby. Společné lovy použijeme (samozřejmě po řádném obeznání lečí) jen v těch případech, že již nejsme schopni populaci jinak regulovat. O černé zvěři a její populační explozi se napsalo již mnoho. Ale neberme to na lehkou váhu. Vím, že většina z nás je ráda, že je černé zvěře dostatek. Je celoroční příležitostí k lovu, poskytuje kvalitní zvěřinu, což se následně pozitivně projeví také ekonomicky. Ale pozor, reprodukční schopnost černé zvěře v dnešní krajině je neuvěřitelná. Základním pravidlem populační ekologie je: „čím je populace větší, tím větší jsou její početností výkyvy“. A populace černé zvěře je velká! Toto pravidlo jasně dokumentují data úlovků z minulých let. Pro připomenutí, v roce 2006 se v ČR ulovilo necelých 60 000 ks, v roce 2007 (po příznivé zimě) 121 000, což je meziroční nárůst o 100 %. Ani nechci domýšlet k jakému číslu se můžeme dostat v roce 2008...

Kdykoliv se nad tímto tématem zamýšlím, vzpomenu si na výrok našeho předního zoologa profesora J. Komárka v meziválečném období, v němž stojí „Bohužel je toto nádherné lovné zvíře v našich hustě obydlených zemích těsně před svým vymřením.“ Mýlil se. Proto neberme, prosím, situaci s černou zvěří jako ohrané a medializované klišé, ale jako reálný negativní stav, který musíme každý svým přičiněním zlepšit.