Myslivecká abeceda

 

A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P R Ř S Š T U V Z Ž

  A

Adjunkt - myslivecký mládenec, který býval učněm nebo praktikantem u myslivce nebo na úřadě.

Aference - nervové vzruchy, vedoucí od smyslových orgánů k centrálnímu nervovému systému.

Afinita - v ekologii vztah dvou nebo několika živočišných druhů, majících přibližně stejné nároky na životní rostředí.

Akarus - nepřenosná choroba-prašivina roztočová.

Akinéze - nehybnost, reflexní strnulost v nebezpečí.

Alopecie - lysivost, ztráta srsti.

Androgyn - jedinec s ústrojím samčím a samičím.

Anémie - chudokrevnost způsobená nedostatečnou činností krvetvorných orgánů, vedoucí k malátnosti a rychlé únavě.

Aplaudovati - zvěř dančí pleská kelkou, aplauduje.

Aportér - přinašeč.

Arondace - vyrovnání nepravidelných nebo lomených hranic pozemků.

Artemis - řecká bohyně lovu.

Arteria - velmi pružná céva vedoucí krev směrem od srdce.

Atavismus - objevení se znaku (vlastností), kterou neměli rodiče ani bližší předci, takže je to vývojový návrat k poměrům z minulých dob kmenového vývoje.

Atrofie - zmenšení orgánu nebo tkáně živočicha během individuálního života.

 

- zpět na začátek -

  B

Babka - stará zaječice.

Bahňáci - zvláštní řád ptactva s několika čeleděmi a četnými rody; z druhů leveckých sem patří sluky, dytíci, kolihy a čejky.

Bachyně - divoká svině.

Bakadla - zaječí světla.

Bakuláč - jelen, jemuž po shození narůstají nové parohy z útvaru zvaného "bakule".

Bakule - zduřeniny přes pučnice jelena.

Balamut - ohař, který při hledání vystavuje drobné ptactvo a tím klame myslivce, jenž čeká zvěř; říkáme, že balamutí.

Balast - nestravitelná část organických látek v krmivu, nezbytná pro pocit nasycení a dobré trávení.

Balistika - je nauka o pohybu střely a o všech otázkách s tím spojených.

Bambitka - terčová nebo obranná krátká zbraň.

Bandalír - závěsný řemen přes rameno na boční zbraň, nošený na slavnostních mysliveckých uniformách.

Barka - žertovné pojmenování staré laně.

Barva - krvi zvěře říkáme myslivecky "barva", zvěř barví, zanechává pobarvenu dráhu.

Bastard - kříženec nebo míšenec.

Bažantárna - čili voliéra, t.j. veliká posada sloužící k domácímu chovu bažantů.

Bažantář - pytlák bažantů.

Bažantnice - část honitby věnovaná soustředěnému chovu bažantů.

Bažantník - myslivec pověřený chovem bažantů v bažantnici.

Bekati - překvapená nebo splašená srnčí i jelení zvěř vyluzuje hlasité úsečné bečivé zvuky jako projev nejistoty, úleku nebo i bázně (báká).

Bezoár - produkt obličejové žlázy u jelena a daňka.

Běháčky - nožky malých druhů zvěře srstnaté.

Běhoun - jednoroční sele divočáka.

Běhy - končetiny veškeré zvěře srstnaté a loveckých psů.

Bělenka - zrůdnost, při které schází tmavé barvivo v pokožce (zbělení, albinismus).

Bělouš - ohař krátkosrstý s pronikající bílou srstí.

Bílí - tuk zvěře spárkaté, medvěda a jezevce.

Bíliti - vyvařené lebky s trofejemi bílíme kysličníkem vodičitým.

Biochor - společenstvo rostlin a živočichů určité geografické oblasti s charakteristickým typem vegetace.

Blouditi - jestliže pes nesleduje dobře vlečku nebo pobarvenou dráhu a bez patrné reakce na stopy sem a tam pobíhá, říkáme, že bloudí.

Bobří stroj - řitní žlázy bobří, vylučující pižmem páchnoucí mazlavinu, zvanou castoreum.

Bodati - parohatá zvěř se v soubojích nebo v obraně parožím bodá, někdy probodne i ubodá.

Borlice - trubka lovecká používaná k troubení loveckých povelů a hlaholů.

Botulismus - nebezpečná otrava (klobásový jed).

Boubel - larvální stadium tasemnic z řádu kruhovek.

Boukati se - chrutí sviní divočáků nazýváme boukáním.

Brada - delší, při toku naježené peří pod zobákem tetřeva.

Brkati - tetřev po večerním zásedu na nocoviště někdy brká, t.j. vylučuje krkavé zvuky.

Broukati - jelen v době říje častěji jen brouká, aniž pořádně zatroubí, nebo brouká mezi troubením, někdy pouze mrmlá.

Březivost - doba, po kterou samice zvěře nosí plod.

Bříška - neboli patky jsou vyduté zadní části ve stopě jelena.

Bublání - klokotavý, stoupající a klesající zvuk, druhý verš zpěvu tokajícího tetřívka.

Budník - budka, ve které je umístěna kvočna s mladými koroptvičkami nebo bažanty.

Buchtovati - větší kusy země, vyryté divočáky při rozrývání půdy jsou buchty; říká se, že divočáci buchtují.

Buráceti - bouřlivé opakující se hlasité projevy jelení zvěře.

Bystřiti - zkoumá-li znepokojená zvěř se zvýšenou poztorností příčinu zneklidnění, říkáme, že bystří.

Bžunda - neúspěch na honě; nestřelí-li lovec na honě ani jediný kus, jde z honu s bžundou.

 

- zpět na začátek -

  C

Cáry - zbytky lýčí zanechané na místě při vytloukání paroží.

Castoreum - pachové žlázy bobra evropského.

Cekotrofie - požírání mazlavých výměšků slepého střeva, cekotrofů u hlodavců a zajícovců.

Celibátník - žertovné pojmenování kohoutka koroptvího.

Cibulka chlupu - zakončení chlupového kořínku.

Cukrování - hlas divoké hrdličky.

Cvikýř - jedinec pohlavně nenormálně vyvinutý.

Cvrčala - drozdovitý pták.

Cysticerkóza - parazitární onemocnění zvěře a psů, způsobené boubelem tasemnic.

 

- zpět na začátek -

  Č

Čabraka - bělavé plochy po obou stranách hřbetu na srsti muflona.

Čapka - výrazná barevná skvrna na temeni ptačí hlavy.

Čárovati - liška a kočka při mírném klusu kladou často zadní tlapky skoro přesně do stop tlapek předních, přičemž stopní dráha tvoří skoro přímou čáru.

Čekaná - Lov zvěře, při němž lovec v tichosti, dobrém větru a přiměřeném zákrytu nebo na vysokém posedu čeká na zvěř za účelem lovu, až mu přijde na dostřel, nazýváme čekanou.

Čekaniště - místo, kterého používáme k čekané.

Čelenka - zřetelně odlišná barevná skvrna na ptačím čele.

Čelesno - otvor psí boudy.

Čepec -druhý předžaludek přežvýkavců.

Černavka - na rozdíl od albinismu, při němž se barví srst a peří do běla, je černavka čili melanismus úchylné zbarvení původní srsti barvou tmavou až černou.

Černění - chemický způsob povrchové úpravy ocelových součástí zejména ručních palných zbraní.

Černý - divočáky nazýváme černou zvěří.

Červený - je název zvěře jelení.

Čiplenka - mladá samice jelenovitých, která se dosud nezúčastnila říje.

Čiříkati - koroptve čiříkají, t.j. volají před večerem nebo časně zrána.

Čistokrevný - je pes zapsaný v uznané knize o původu nebo pocházející z rodičů schopných takového zápisu.

Čižba - chytání drobného ptactva.

Člunek - tmavě zbarvená záď ptačího těla.

Čmelíkovitost - napadení pernaté zvěře, zejména bažantů, koroptví a kachen cizopasníky z řádu roztočů.

Čtyřče -kulobroková zbraň se svazkem čtyř sklopných hlavní a s lůžkovým závěrem.

Čuba - zastaralý název pro samici (fenu) psa.

Čutora - kapesní plochá láhev na nápoje.

 

- zpět na začátek -

  D

Daňče -mládě daňčí zvěře.

Daňčice - kůže daňčí zvěře.

Daňčina - zvěřina daňčí zvěře.

Davič - ostrý pes, který zadáví drobnou zvěř dravou a toulavou kočku.

Defekace - kálení.

Deformita - znetvoření části těla buď vrozené, nebo jako následek choroby či úrazu.

Dehelmintace - odčervování, léčba sledující vypuzení cizopasných červů z těla hostitele.

Dénková železa - železa s dénkem neboli talířem, která spustí, jakmile zvěř na dénko došlápne.

Dentin - zvápenatělá vazivová zubní tkáň prostoupená kanálky, jejichž prostřednictvím je zub vyživován.

Derivace - stranová odchylka dráhy letu jednotné střely stabilizované rotací.

Diana - římská bohyně lovu.

Diestrie - pohlavní cyklus.

Dioptr - zaměřovací zařízení, které nahrazuje hledí u dlouhých palných a plynových zbraní, určených pro sportovní střelbu.

Díry - nepřípustné mezery v řadě střelců při kruhové leči.

Disperze - rozdělení jedinců jedné populace v prostoru.

Divočák - vepř divoký.

Divočení -projev dočasné nekázně lovecky vycvičeného psa.

Dlaň - horní rozšířená část daňčího paroží.

Dlouhozobka - oblíbené pojmenování sluky lesní.

Dloužec - řemen připojený na pouta loveckého sokola.

Dobývání - vykopávání jezevce nebo lišky z brlohu.

Dohledávati - nezůstane-li zvěř při zásahu v ohni, bývá postřelena a musí se dohledat.

Dolíheň -část prostoru líhně nebo u velkých líhní samostatný celek, kam se vkládají vejce 20.den po nasazení.

Dolina - jelen nebo daněk v říji si vyhrabuje předními běhy místo a po ulehnutí do něho se chladí.

Dominance -nadřazenost.

Dosled -hledání postřelené zvěře spárkaté.

Došlap - došlapuje-li jelen zadním během do stopy běhu předního.

Dráp -ochranný, hrabavý nebo útočný orgán ze zrohovatělé kůže.

Dravčinky - odříznuté části dravé zvěře předkládané jako průkazy o ulovení pro nárok na škodné.

Dravčí oko - světležluté oko u psa.

Drážka -prohloubená část drážkovaného vývrtu hlavně palné či plynové zbraně.

Drbiště - místo v blízkosti kaliště.

Drnošlap - žertovné pojmenování bažanta.

Drob - jedlé části vývrhu zvěře.

Droužek - pojítko k sepětí dvou psů, aby mohli být vedeni na společném řemenu.

Družina - menší počet spárkaté zvěře pohromadě.

Dýchánek - je místo, kde koroptve v zimě přespávají.

 

- zpět na začátek -

  E

Echinokokóza - časté onemocnění zvěře i psů, způsobované vývojovým stádiem tasemnice psí.

Ekoetologie - zabývá se souvistlostmi mezi prostředím a chováním druhů.

Ekotop - část prostoru se stejnými podmínkami jako prostředí určitého druhu.

Ekotyp - soubor jedinců jednoho druhu, majících na prostorově omezeném stanovišti společné fyziologické nebo morfologické vlastnosti.

Ekoparazit - vnější cizopasník, žijící na povrchu těla hostitele.

Ektropium - vychlípení očního víčka psa jako důsledek vleklého zánětu spojivek.

Endemit -malá izolovaná populace, vyskytující se pouze na jediném místě na světě.

Endoparazit - vnitřní cizopasník, žijící v těle hostitele.

Enkláva -pozemek nebo jeho část, obklopený územím, patřícím jinému majiteli.

Epifýza - výrůstek mezimozku.

 

- zpět na začátek -

  F

Facír -původně vyučený myslivec bez práce, potulující se od myslivny k myslivně.

Fanfára - při lovech a jiných loveckých příležitostech se troubí na borlice.

Femur - kost stehenní.

Ferina - žertovné pojmenování lišáka.

Fertilita - plodnost.

Fialka - aromatická kožní žláza na hřbetní straně kořene liščí oháňky.

Fibula - kost lýtková.

Fíky - dvě žlázy uložené v mělké jamce za růžky kamzíků.

Flémování - ohrnutí horního pysku a obnažení horní čelisti.

Fratricid -usmrcování sourozenců, obvykle menších, později narozených.

Fretkování - osamělý druh lovu nebo hon na divoké králíky s malým počtem střelců a za pomoci fretky.

Frkati - frkáním se srnčí zvěř snaží zbavit se larev střečků z hrtanu a dutiny nosní.

 

- zpět na začátek -

  G

Gastrolity - drobné kaménky ve svalnatém žaludku ptáků, napomáhající drcení potravy.

Genetika - věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů.

Geohelmint - cizopasný červ.

Grit - křemičitá drť, nerozpustná žaludeční kyselinou, napomáhající mechanickému drcení potravy.

 

- zpět na začátek -

  H

Habitus - celkový vzhled.

Háček - malý kovový jednoduchý přístroj k vyháčkování koroptví a jiné drobné zvěře pernaté.

Háčky - zahnuté konce kamzičích růžků.

Hagard - lovecký dravec lapený po prvním pelichání a určený k výcviku pro sokolnický lov.

Hájení - zákaz odstřelu a chytání zvěře.

Háky - špičáky divoké svině.

Halali - zvláštní fanfára.

Haluzník - dravec, přelétávající v blízkosti hnízda z větve na větev, chycený pro výcvik v sokolnickém lovu.

Hárati se - probuzení pohlavního pudu u feny.

Havěť - drobná pernatá zvěř škodící myslivosti.

Hekati - kamzík, pronásledující v říji kamzici, heká.

Hermafrodit - organismus se znaky obou pohlaví.

Hermelín - zimní bílá kožešina hranostaje.

Hever - snímatelné zařízení pro napínání silných kuší.

Hibernace - zimní spánek živočichů.

Hlodáky - přední zuby zvěře z řádu hlodavců.

Holá - holá zvěř jsou laně a kolouši nebo danělky a daňčata

Houkač - vábnička na holuby.

Houně - medvědí kožešina.

Hrabánkovati - jelenovitá zvěř odhrabuje mech a humus, aby si připravila lože.

Hrádek - pahrbeček hlíny nebo sněhu ve stopě jelení, vytvořený klenbou spárků.

Hroty - parohy špičáka.

Hrudky - trus srnčí zvěře ve tvaru krátkých tenkých válečků.

Hřad - noční zásed pernaté zvěře na stromě.

Hřeben - zježené štětiny na horní straně krku a na hřbetě divočáka.

Huba - spárkatá zvěř má svírák, šelmy mají mordu a ostatní zvířata srstnatá mají hubu.

Huhlání - tichý hlas výra.

Hvězda - bílá skvrna v ohbí křídel tetřeva a tetřívka.

Hvizd - varovný hlas kamzíků, muflonů a sviště.

Hypofýza - podvěsek mozkový.

Hypodermóza - choroba způsobovaná podkožními střečky.

 

- zpět na začátek -

  CH

Chabertióza - invazní onemocnění střev spárkaté zvěře.

Chladná zbraň - používá se k bodání, sekání nebo řezání.

Chlup - zrohovatělý nitkovitý útvar pokožky.

Chmýr - bílé podocasní peří orlů.

Chrupavka - druh pojivé pružné podpůrné tkáně.

Chrutí - období páření divokých prasat a jezevců.

Chřípí - nejbližší okolí nozder.

Churavec - nemocný kus zvěře, zakrslík.

Chvat - uchopení lišky psem v noře.

 

- zpět na začátek -

  I

Imigrace - osídlení určité oblasti organismy, které v ní dříve nežily.

Immaturus - nezralý, nevybarvený.

Index množivosti -koeficient určující průměrný počet potomstva z počtu samic v produktivním věku.

Infanticid - usmrcování mláďat vlastního druhu.

Infraskop - zařízení pro vidění ve tmě.

Introdukce - zavádění nových druhů zvěře ze vzdálenějších oblastí.

IUCN - mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů.

Izolace - odloučení, přerušení spojení s okolním prostředím.

 

- zpět na začátek -

  J

Jalovost - dočasná neplodnost samic zvěře.

Jednuška - jednoranová brokovnice s jednou, zpravidla sklopnou hlavní s lůžkovým závěrem.

Jehlovka - jednoranová ruční palná zbraň, nabíjená zezadu jehlovkovými náboji, jejichž prachová náplň se zažehovala nápichem zápalkové slože zapalovací jehlou.

Jelenář - myslivec znalý chovu a lovu jelení zvěře.

Jelenice - kůže jelení zvěře.

Jesle - zařízení pro přikrmování suchou pící.

Jestřábí koš - lapací zařízení soužící k chytání dravých ptáků.

Jílec - rukojeť tesáku.

Jíní - bělavé konečky kamzičího "vousu" nebo štětky.

Jistiti - zvěř zkoumá bezpečnost svého okolí.

Juvenilní - mladý, nedospělý.

 

- zpět na začátek -

  K

Kačenárna - zařízení k chovu divokých kachen.

Kačírky - zatočená pírka na ocase kačera březňačky.

Kadaver -uhynulé zvíře.

Kadence - rychlost palby ze střelné zbraně, udávaná v počtech výstřelů za minutu.

Kácháč - vábnička na kachny.

Káchati - hlas divoké kachny.

Kalhotky - delší peří na stojácích některých dravců.

Kamínkovati - zanechávají-li zajíci na sněhu stopy nazelenalé moči, následkem nemoci, říkáme, že kamínkují.

Kaňkování - období páření šelem psovitých, kočkovitých a lasicovitých.

Kapilarióza - invazní onemocnění tenkého střeva spárkaté zvěře nebo jícnu a volete pernaté zvěře způsobené druhy hlístic.

Kaštánky - nesprávně pucky; bradavčité výrůstky pod hlezny zvěře jelení a srnčí.

Kaverna - kmitající dutina.

Kelce - špičáky jelení zvěře.

Kelka - krátký ocas zvěře jelení, daňčí, medvěda a bobra.

Klabonos - tvar nosu, kdy je kost nosní nebo i čelní vypouklá.

Klektáky -špičáky v horní čelisti kňourů.

Klenba - vnitřní spodní část spárku jeleního.

Kloaka - společný vývod trávicí, vyměšovací a rozmnožovací soustavy u ptáků a některých dalších obratlovců a bezobratlých.

Klopýtadlo - prostředek k plašení zvěře.

Kloubkování - amputace části jedné letky v kloubu za vřetenní a loketní kostí.

Klubec - zobák větších ptáků.

Kníry - vousy šelem, kočky domácí a dropa.

Knoflíkáč - srnec špičák s nepatrnými špičkami.

Kodrcání -část toku tetřívka a bažanta.

Kohoutice - neplodná bažantí slepice.

Kokeš - žertovný název koroptvího nebo bažantího kohouta.

Komolá zvěř - zvěř holá, bez paroží.

Kontumace - uzavření.

Kurunáč - jelen, jehož parožní lodyha je ukončena třemi výsadami.

Kořenáč - parožní stupeň daňka.

Kořínkovati - jezevec a divočák vyrývají různé kořínky.

Kostřec - špičkou končící zadní část těla ptáků.

Kosíř - velký otevřený nůž používaný k vyžínání trávy na pasekách.

Kosmopolita - organismus rozšířený ve všech světadílech nebo chybějící jen na nepříliš velkých územích.

Kostřec - nadocasní část peří ptáka.

Kozelcovat - svázat střídavě přední a zadní běhy spárkaté zvěře dohromady pro snadnější dopravu.

Kratiny - vnější pohlavní orgány samčí zvěře spárkaté.

Krejčík - žertovné pojmenování slabšího jelena při tlupě laní v době říje ovládané hlavním jelenem.

Krmiště - místo, kde zvěři předkládáme krmivo.

Krunýř - neboli brnění se nazývá silná kůže na hrudi divočáka.

Kryptorchismus - vada pohlavních orgánů samců.

Křivice - měknutí kostí u mladých psů.

Křížek - chrupavka v srdci jelení zvěře podobná křížku.

Kvičeti - hlas selat divočáků.

Kvorkati - hlas táhnoucí sluky v době toku.

Kýhati - hlas divokých hus.

 

- zpět na začátek -

  L

Láčava - žertovný název staré laně.

Ládovačka - hovorové označení pro předovku.

Láje - smečka psů používaná ke štvaní zvěře.

Laktace - období vylučování mléka z mléčné žlázy savců.

Lefoška - hovorové označení ruční palné zbraně.

Leptospiróza - nakažlivé onemocnění zvěře a člověka, šířící se hlavně infikovanou potravou.

Lesňák - zajíc zdržující se trvale v lese.

Létavka - mládě pernaté zvěře, které již začíná létat.

Letky - dlouhá tvrdá pera v křídlech zvěře pernaté.

Letošák - sele až do konce kalendářního roku, ve kterém bylo kladeno.

Letoviště - letní stávaniště.

Leucismus - nedostatek pigmentů u zpravidla tmavě zbarvených druhů.

Ležák - myslivecký název pro bekasínu větší.

Licousy - prodloužená srst na lících rysa.

Límec - barevný proužek mezi ptačím týlem a šíjí.

Lipochromy - skupina přírodních barviv, působících červené, žluté a zelené zbarvení pokryvu těla.

Lístkování - vábení říjných srnců pískáním na jenmý rostlinný list.

Lizák - jazyk zvěře spárkaté a psů.

Lončák - sele divočáka v druhém roce stáří.

Lopata - paroží daňka nebo losa.

Lýčí - silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh.

Lymfa - bezbarvá nebo nažloutlá tekutina podobného složení jako krevní tekutina.

Lyra - rozprostřený tatrč tetřívka.

 

- zpět na začátek -

  M

Mačeta -otevřený nůž s dlouhou a poměrně širokou čepelí.

Marasmus - celková tělesná nebo i duševní sešlost jako důsledek stáří nebo prodělané choroby.

Maska - výrazná barevná skvrna na ptačích lících.

Mecháč - jelen s parožím v mechu.

Mekati - muflonky a kamzice mekají.

Melaniny - hnědá až černá organická barviva v kůži obratlovců a jejích produktech.

Mělký hrudník - nedostatečně vyvinutý hrudník psa směrem k břišní straně.

Metabolismus - přeměna látek a energií v organismu a jejich výměna s prostředím, jež je základem života.

Metání - porod mláďat černé zvěře, hlodavců a šelem včetně loveckých psů.

Metastrongylóza - invazní onemocnění dýchacího ústrojí prasat divokých i domácích, způsobené plícnivkami.

Mlazina - mladý lesní porost.

Mlezivo - první výměšek mléčné žlázy na počátku laktace.

Modračka - myslivecký název pro menší a tmavší odrůdu sluky lesní s namodralými stojáčky.

Monofágie - potravní specializace na jediný druh potravy.

Monogamie - trvalé nebo sezónní soužití jednoho samce s jednou samicí.

Monokryptorchid - pes mající v šourku hmatné pouze jedno varle.

Myškovati - vábiti lišku nebo lasici napodobením hlasu myši.

Myxomatóza - infekční virové onemocnění divokých a domácích králíků.

Mžurka - třetí víčko ve vnitřním koutku oka ptáků.

 

- zpět na začátek -

  N

Načínač - pes trhající nebo požírající dohledanou zvěř.

Nadtatrčí - nadocasní pera kryjící kořen ocasu.

Naháňka - druh společného honu, při němž se zvěř nahání na střelce, stojícího na určitém stanovišti.

Náhončí - osoba nahánějící zvěř.

Nákrčník - barevná skvrna výrazná pod ptačím zobákem.

Náprsenka - světlá skvrna na hrdle kuny.

Naříkati - laň, danělka i srna v úzkosti naříká.

Násadec - čelní výrůstek kosti u kořene toulce zvěře dutorohé.

Nášlapky - při sněhovém odměku zanechává někdy jelení zvěř za sebou s otisky spárků i sněhové nášlapky zachycené na spárcích.

Natalita - množivost, počet narozených jedinců v populaci za určitou časovou jednotku.

Nažina - místo na těle ptáka, porostlé jen velmi řídce prachovým peřím, nebo zcela holé.

Nebesa - přední nejvyšší část rukávníku k chytání koroptví.

Nehet - špička zobáku ptáků vrubozobých.

Nekróza - místní odumření živé tkáně jako důsledek jejího rozsáhlejšího poškození nebo omezení krevního oběhu.

Nůsek - malý výstupek sněhu nebo hlíny mezi oběma spárky na špičce jelení stopy.

 

- zpět na začátek -

  O

Oboroh - zařízení pro úschovu suché píce.

Obřitek - zadní část kýt zvěře jelenovité.

Odezva - odpověď troubícího jelena na bojovou výzvu soka.

Oděrky - na místě, kde parohatá zvěř vytlouká, najdeme často zbytky mechu, zvané oděrky.

Odpuzovadlo - přípravek působící odpudivě na čich a chuť býložravé zvěře.

Odražeč - honec, který vrací zvěř křikem nebo jiným hlukem do leče.

Odstínit - sejmout kuklu z očí loveckého dravce, aby mohl být vyslán za kořistí.

Okař - pytlák.

Okolek - neboli hrana je ostře rýsovaný přední okraj spárku v jelení stopě.

Olifant - lovecký roh ze slonoviny.

Onosit - vycvičit loveckého dravce pro sokolnický lov.

Opěrák - střední výsada na paroží jelena a daňka.

Opich - zábrana z větví kolem sazenice nebo stromku, která zajišťuje jeho ochranu před okusem zvěří.

Ornitofág - dravec, živící se převážně ptáky.

Ornitóza - virové onemocnění ptáků, přenosné na člověka.

Osrdečník - vazivový vak, v němž je uloženo srdce.

Ostrouhat - činnost, při níž srnec zbavuje parůžky lýčí.

Ošlapovati - pojímati samičky pernaté zvěře; kohout bažantí však slepice ostruhuje.

Otlučky - místa na dřevinách, otlučená parožím zvěře spárkaté.

Ouška - vztyčitelná pírka na hlavě sov.

Ozev - troubení na borlici při honech.

Ožeh - výstřelem "ožehnutá", méně vzhledná část zvěřiny kolem rány.

 

- zpět na začátek -

  P

Paběrkovati - liška paběrkuje, t.j. hledá myši a vosy a hrabe na různých místech.

Pahýl - po zlomené nebo špatně vyvinuté lodyze zůstává jelenu někdy jen pahýl.

Paletky - malá tužší pírka narostlá v křídelním kloubu před letkami některých ptáků.

Paličky - první paroží parohaté zvěře.

Pankreas - jedna z největších žláz v těle, ležící v dutině břišní v blízkosti dvanáctníku.

Pantáč - jelen s parožím v lýčí, určený k získávání pantů.

Paosten - vedlejší větev obrysového péra některých skupin ptáků.

Páráky - spodní dlouhé špičáky divočáků.

Paramfistomatóza - invazní onemocnění spárkaté zvěře, zejména v zaplavovaných oblastech, způsobené motolicemi, cizopasícími v bachoru.

Parazitoid - cizopasník vázaný pouze částí svého vývoje na tělo hostitele, kterého neusmrcuje.

Paroh - kostní útvar vyrůstající z pučnice na hlavě samců jelenovitých.

Parukáč - srnec, zřídka jelen, jemuž místo paroží vyrůstá houbovitě pórovitý výrůstek.

Patogenita - schopnost některých mikroorganismů nebo cizopasníků včetně hub a plísní vyvolat onemocnění v těle živočichů nebo rostlin.

Pekáč - žertovné pojmenování zaječího lože.

Pečeť - plocha pod růží, kde se paroh oddělil od pučnice.

Peleš - hnízdo dravce.

Perly - hrbolky na kůži a lodyze paroží.

Pesík - silnější, rovný a delší chlup, vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu.

Pěšák - bažant jdoucí při honu po zemi.

Píchák - zobák sluky.

Pípka - vábnička srnčí a jeřábčí.

Pírko - ocas zajíce, králíka a divočáka.

Plamence - podélné nepravidelné skvrny na ptačím peří.

Plicnivky - hlístice, cizopasící v plicích zvěře.

Plná - oplozená srstnatá samičí užitková i dravá zvěř.

Podkova - hnědá skvrna na prsou koroptve.

Podkus - vadný skus psa, při němž spodní řezáky vyrůstají daleko za horními řezáky a nedosedají na ně.

Podnésky - mláďata ptáků z druhého hnízdění.

Pokládati - kopulační akt u zvěře spárkaté.

Pokropiti - zvěř lehce zasáhnouti broky bez zvláštního postřelení.

Poustevník - žertovný název jezevce.

Poušky - červené vypouklé lysinky kolem světel kohoutů tetřeva, tetřívka, jeřábka a bažanta.

Povelka - krátká lovecká trubka jednotónová nebo dvoutónová, používaná v lese a při honech.

Prapor - ptačí pero se skládá ze stvolu a praporu.

Praporce - prodloužená srst na bězích dlouhosrstých psů.

Prče - zajíci prokousané pěšinky v obilí.

Premoláry - zuby třenovní.

Prk - charakteristický říjný pach samců spárkaté zvěře.

Profylaxe - konkrétní ochrana před nemocemi.

Propulsus - zakončení kopulace.

Proutek - ocas lasice a hranostaje.

Prstce - zadní běhy zvěře srstnaté.

Přebarvovati - z jara a na podzim srstnatá zvěř mění svou srst.

Předkus - vadný skus psa, při němž jsou spodní řezáky vysunuty před horní.

Přeoplodnění (superfetace) - oplodnění několika vajíček z téže ovulace po dvou nebo více pářeních v jedné říji.

Přeoplození (superfekundace) -oplození samice v době, kdy je již březí. Je známé např. u zajícovitých.

Převrhlina - část zemní pokrývky, kterou zvěř jelení při úprku svými spáry vyryje a odhodí.

Přezka - vnější samičí ústroj některé zvěře srstnaté, feny a kočky.

Přílet - návrat ptáků ze zimoviště do míst budoucího hnízdění.

Přísvit - přechod z ranního šera do bílého dne.

Psinka - nakažlivé onemocnění masožravých zvířat virového původu.

Pučnice - úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých, základ růstu parohů.

Pukavec - neoplozené zkažené vejce, které působením tvořících se plynů puká.

Pych - název pro ničení, poškozování, nebo odcizování zvěře.

 

- zpět na začátek -

  R

Ragout - zvěřina k přípravě pokrmů vařením.

Rachitida - křivice vzniklá z nedostatku vitamínu D.

Ratice - spárky kozorožců.

Reaktivita - schopnost organismů různě reagovat na vnější podněty.

Reducent - organismus, který přetváří organické zbytky na anorganické látky.

Rej - reje ve vzduchu provozují svým rozmanitým letem tokající samečkové bekasiny a kozlíka.

Rejdiště - místo, kde srnec v říji prohání říjnou srnu.

Rezistence - odolnost organismu proti škodlivým činitelům.

Roček - jednoletý srnec.

Rochati - daněk v době říje netroubí, ale rochá.

Rokule - laňka nebo mladá danělka od počátku druhého roku.

Rouno - hříva muflona.

Rousy - delší opeření ptačích stojáků sahající až mezi prsty k drápům.

Rýdovák - ocas dravců.

Ryj - rypák divočáků.

 

- zpět na začátek -

  Ř

Řadování - stopní dráhy lišky, kočky nebo rysa, kde jsou stopy uspořádány ve dvou řadách těsně za sebou.

Řehtačka - dřevěný klapající nástroj.

Řemínky - pomůcka k přenášení úlovků drobné pernaté zvěře.

Řetěz - rodinka kachňat plovoucích v zástupu za matkou.

Řevnice - druh vábnice napodobující hlas říjného jelena při lovu vábením.

Řezák - krátký oboustranně broušený lovecký nůž.

Říje - období sexuální aktivity savců.

 

- zpět na začátek -

  S

Sádelník - tuková žláza jezevce, položená nad řitním otvorem, vylučující odporně páchnoucí tuk; tuková žláza na kostrči hus a kachen, jako zásobárna tuku na maštění peří.

Sběř - loupeživá zvířata, která škodí myslivosti, ale nepatří mezi zvěř, tj. pytlačící psi a kočky.

Sedlo - starší mufloni mají po obou bocích středního trupu bělavou srst.

Sehřadovati - jestliže kohout slétne se stromu, říkáme, že sehřadoval.

Sekati - kňour zbraněmi seká.

Septikaemie - zaječí mor.

Sestupiště - místo, kde vydra vklouzává do vody.

Sídliště - místo přirozeného pobytu zvěře.

Skalnice - lidový název pro skalní kunu.

Slepičivost - slepičí zbarvení bažantího kohouta.

Slzníky - šikmé jamky pod světly zvěře jelení a daňčí, v nichž se usazují oční výměšky.

Snoubiti se - o zvěři, kde pro páření není zvláštní pojmenování.

Spárky - rohovitá kopýtka, jimiž končí prsty zvěře jelení, daňčí, muflonů, kamzíků a divočáků.

Spirochaetosa - pohlavní nákaza zajíců.

Srpky - krajní srpovitě točená ocasní pera kohouta tetřívčího.

Struky - mléčné cecíky samic savců.

Střapec - chomáč delší srsti na břiše při vyústění samčí žíly zvěře spárkaté.

Střechovitá - se nazývá růže paroží srnčího narostlá sbíhavě dolů ve tvaru střechy.

Střelky - ostře zahrocené a zbarvením výrazné konce per některých ptáků.

Stříkance - výměty dravců, vran a j. kolem hnízd, na kmeni i po zemi.

Stříž - kulí zasažená zvěř spárkatá zanechává na nástřelu často ústřelky srsti.

Svírák - huba zvěře spárkaté.

Svírka - vnější samičí ústroj zvěře spárkaté.

Svítek - vaječné krmivo pro mladé bažanty.

 

- zpět na začátek -

  Š

Šerpa - barevný pruh napříč přes ptačí hruď, někdy i dvojitý.

Škára - kůže divočáka a jezevce.

Šoulačka - způsob lovu.

Šourek - pohlavní úd drobné zvěře srstnaté.

Špice - lodyha špičáka.

Štětec - ocas jezevce.

Štětička - chomáček chmýří na krátkém brčku na kostrči sluky lesní.

Štětináč - lidové pojmenování divočáka.

Štětiny - srst divočáků.

Štětka - ozdoba loveckého klobouku.

Štěty - tužší vlasová péra na kořenu zobáku havrana, krkavce a vrány, ve tvaru snopku přiléhající k zobáku přes nozdry.

Švihačka - ohnutý stromek s pytláckou smyčkou.

Švihati - daňčí zvěř švihá, t.j. tluče kelkou o kyje.

 

- zpět na začátek -

  T

Tatrč - ocas tetřívka a jeřábka, široký a vějířovitě rozvíratelný.

Tenata - sítě k chytání zvěře všeho druhu.

Tchořina - tchoří kožešina.

Tchořovina - tchoří zápach.

Tichá říje - za špatného počasí se jeleni neozývají, mluvíme o tiché říji.

Tíkati - bažantíci, kuřátka tetřeví i tetřívčí a mladí krocani tíkají.

Tipec - zánět jazyka působící zvětšení a ztvrdnutí jeho pokožky u bažantů.

Tok - projev námluv některých druhů pernaté zvěře.

Tokaniště - místo, které tetřevi a tetřívci každoročně s oblibou volí k svému toku.

Topinambur - slunečnice hliznatá (židovské brambory), rostlina složnokvětá, pěstovaná hojně jako krmivo pro zvěř, k čemuž se hodí nejen hlízy, nýbrž i část nadzemní.

Torba - lícní prostory křečka.

Toulec - roh muflona, kozorožce a zubra. Kamzík má růžky.

Trávník - žaludek zvěře parohaté a rohaté.

Trháky - nápadně větší stoličky v chrupu šelem.

Trofej - součást úlovku sloužící jako upomínka loveckého úspěchu.

Troud - hnijící nebo shnilá zvěřina.

Třásničky - rohovité výrůstky na prstech tetřeva.

 

- zpět na začátek -

  U

Újeď - padlinu dobytčí nebo kus zvěře položené jako návnada za účelem zlákání zvěře, nazýváme újedí.

Úpadek - všeobecný tělesný pokles hmotnosti, všeobecně špatný vývoj paroží a pod.

Úprk - nejrychlejší pohyb, jímž se zvěř srstnatá snaží uniknout.

Usně - vydělávané kůže zvěře spárkaté.

Ušák - lidový název zajíce.

 

- zpět na začátek -

  V

Vábničky - jednoduché nástroje k přilákání zvěře za účelem pozorování nebo odstřelu.

Vesla - noha ptáků s plovací blanou.

Veslaři - řád ptáků, k nimž patří kormoráni.

Věchýtek - slaměný svazeček používaný k cvičení psů.

Vějíř - ocas tetřeva, dropa a divokého krocana.

Věnčení - otisky obroučků jeleních spárků na tvrdé půdě.

Věnec - ostrý okraj spárků zvěře jelení.

Větrník - nos zvěře spárkaté.

Vidlačky - mladé koroptve s nedorostlými středními pery v tatrčku.

Vláčidlo - návnada, pomocí které zakládáme vlečku.

Vlajka - delší srst na oháňce ohařů dlouhosrstých.

Vrásky - vypuklá kůže na temeni hlavy laní a danělek.

Vruby - růstem kamzičích růžků a mufloních toulců přirůstají na nich každoročně nové vruby, podle nichž odhadujeme věk zvěře.

Vřeštidlo - vábnička.

Výhřevy - nezamrzlá místa na potocích, kam se za mrazu uchylují divoké kachny.

Výjezd - na povrch půdy vyúsťující ochozená nora, kudy zvěř z nory vyjíždí.

Vývodky - mladé šelmy, zvláště liščata, vyvedené z doupěte.

 

- zpět na začátek -

  Z

Zadina - drobné zrní ke krmení bažantů a koroptví.

Zakrslík - kus velmi špatně vyvinutý.

Záryk - mohutné zařvání jelena jako výzva k souboji.

Zásed - místo nebo způsob zasednutí ne čekanou.

Zástěrka - je delší srst na svírce spárkaté zvěře.

Závoj - paprskovitě rostlé peří kolem světel většiny sov.

Zazdíti se - jezevec se někdy v noře zahrabe, aby se chránil proti dorážejícímu norníkovi.

Zejk - zoubek na horní čelisti zobáku před špičkou u dravců.

Zlatá pírka - vyspělá rudá rýdovací pírka ocasní u koroptve.

Zrcadélko - pestře a odlišně zbarvené, zpravidla kosodélníkové políčko peří na křídelních krovkách divokých kachen, lysek, hřivnáče, sojky a j.

 

- zpět na začátek -

  Ž

Ždímati - močení zvěře spárkaté nazýváme v myslivecké mluvě ždímáním.

Žebírko - úzký, odlišně zbarvený proužek na křídelních krovkách některých ptáků.

Žíla - pohlavní úd samčí zvěře spárkaté.

Žír - přirozená jadrná potrava zvěře spárkaté.

Žlábek - krmelec pro jadrné krmivo.